Hrušeň Lucasova (podn. caucasica)

Popis

Proč právě Lucasova hrušeň? Tři důvody:

1.  Po uležení má výbornou chuť, jde o zimní máslovku.

2. Hrušky lze poměrně dlouho skladovat.

3. Je to stabilně (každoročně) vysoce úrodná odrůda.

Původ: Francie. Vznikla jako semenáč v roce 1870 v lese u Blois, u nás povolena od roku 1954.

Požadavky: Vyžaduje půdy dobré, středně těžké, dostatečně vlhké a teplejší (i vyšší) polohy.

Růst: středně bujný; vytváří širší, jehlancovité koruny. Plodné dřevo je delší, vyžaduje průklest.

Plodnost: raná, hojná, pravidelná.

Podnož: pro malé tvary kdouloň (s mezištěpováním), pro vyšší kmenné tvary semenáč.

Tvar: Zákrsek, palmeta, čtvrtkmen.

Plody: středně velké až velké, tupě kuželovité, hladké, zelenožluté až žluté se slabým růžovým líčkem. Dužnina je žlutobílá, jemná, slabě zrnitá, šťavnatá, téměř rozplývavá, nasládlá, mírně aromatická, dobrá až velmi dobrá.

Zrání: Sklízí se v polovině října, konzumně dozrává ve druhé polovině listopadu, vydrží do konce prosince, popř. do ledna i déle (podle podmínek). V chladírně vydrží 5 měsíců.

Zdravotní stav: Je vnímavější na mráz v době květu. V některých letech může být napadena strupovitostí.

Opylování: Je cizosprašná; vhodní opylovači: Konference, Clappova, Boscova lahvice, Madame Verté. Sama je špatným opylovačem.