V lednu se může zdát, že včelař má volno protože jeho včely „spí“. Ale málokdo si uvědomuje, že ve skutečnosti se v některých včelích úlech zadělává na velký průšvih, který musí být dobrým včelařem odhalen. Ten průšvih se jmenuje roztoč Varroa destructor (zkráceně včelařskou hantýrkou „brouk“). Jak diagnostikovat zvýšený výskyt varroázy ve včelstvu?

Úly připravené na test varroázy
Úly s připravenými podložkami se zimním mělem

Jaká je běžná praxe diagnostikování varroázy

Běžná praxe svazu včelařů je, na konci ledna posmetat z podložek zimní měl, udělat směsné vzorky a ty odeslat na veterinu. Pokud je průměrný počet spadlých brouků na jeden úl pod 3 brouky, tak je to ok, pokud jich popadalo víc jak 3, včelař bude muset na jaře natírat včelí plod taufluvalinátem ( M1-AER  přípravkem) a následně fumigovat amitrázem (varidolem).

Jaký je důsledek ponechání roztočů v úle

Výzkumný ústav včelařský udává, že z měsíčního lednového spadu vyplývá, že na jednoho spadlého brouka zůstává v úle dalších 10 až 20 živých! Takže pokud jsou na podložce 3 brouci, v úle je 60 živých brouků, kteří mají schopnost namnožit se do podzimu stonásobně, až stopadesátinásobně!!! To by znamenalo, že ze tří povolených brouků spadlých na podložce v úle, vzniká situace, kdy na podzim bude ve včelstvu 6 až 10 tisíc roztočů!!!

Šíření varroázy ve včelstvu
Šíření varroázy ve včelstvu během roku

Jak provádím test varroázy já

Uvedu to na letošním příkladu: Můj směsný vzorek ze dne 30. 1. 2019 složený z deseti včelstev obsahoval tyto počty brouků z jednotlivých úlů:9, 2, 0, 0, 1, 3, 0, 0, 1, 6. Výsledek? 22 brouků na deset včelstev, to znamená 2,2 brouka na včelstvo – podle pokynů veteriny ok, žádné dodatkové léčení není potřeba. Včelař který brouky v jednotlivých včelstvech nespočítal osobně, nebude vědět, že právě ty dvě včelstva, která mají 9 a 6 spadlých brouků, jsou natolik ohrožena, že mohou do podzimu uhynout na oslabení.

Oficiální doporučený postup je nedostatečný

Slabé včely jsou samozřejmě náchylnější jiným dalším nemocem, třeba i moru včelího plodu! Tento postup však oficiální metodika nevyžaduje a podle mně je to velká chyba. Přitom spočítat brouky na podložce s lupou v ruce zabere maximálně pět minut navíc (pokud tedy nefouká vítr, to si beru podložku vždy do auta).

Jak prakticky postupovat při vyšetření varroázy

Na obrázcích jsou podložky z podmetů, které by měly být vloženy už koncem prosince a v úle musí zůstat 30 dní, takže se celé vyhodnocení dělá koncem ledna. Před prosincovým vložením podložek, musí být původní podložka vyjmuta, protože obsahuje spad z léčení fumigací. Původní podložka se vyjme až nejdříve za týden po poslední fumigaci, jinak může nastat riziko, že na nové podložce budou brouci usmrcení z fumigace, kdežto my hodnotíme přirozený spad roztočů.

Na posledních fotkách je detail roztoče spadlého na podložce a poměr velikosti vůči včele. Takovéto kopačáky musí včela nosit na hrudníku a ještě s tím létat, nést nektar a plné košíčky pylu.

Varroáza zvyšuje sekundární ohrožení ABPV

Pokud budeme brát přemnožené roztoče na lehkou váhu, pravděpodobně si zaděláme na ještě jeden přidružený problém navíc. Včely mají ve svém tuku běžně přístupný virus ABPV – virus akutní paralýzy včel (Acute Bee Paralysis Virus). Ten samotný je neškodný – pokud se ale nedostane do hemolymfy. Tam se však dostane jednoduše – pomocí kusadel brouka (správně tedy roztoče varroa destructor).

Roztoči varroázy na těle včely
Roztoči varroázy na těle včely

Důsledek spojení varroázy s ABPV

Pokud jsou roztoči opravdu přemnožení, dost pravděpodobně nastane epidemie včelí paralýzy a oslabené včelstvo roztoči a virózami hyne většinou koncem zimy, nebo počátkem jara.

Dochází tak ke známému ale pro mnohé včelaře zcela nevysvětlitelnému náhlému kolapsu celého včelstva.

Jak poznat včely nakažené paralýzou ABPV?

Obvykle lze rozběhlou paralýzu ABPV odhalit jen běžným pohledem. Jak vypadají včely nakažené paralýzou? Ztmavnou, ztrácí ochlupení, jsou malátné, mají zvětšený zadeček a roztřepené křídla. Ovšem nejnápadnější je ztmavnutí a hladký vzhled (ztrácí chloupky).

Zásadní je prevence

Problematika viróz včely medonosné je mnohem širší, než jsem zde uvedl, ale často je spjata právě s roztočem varroa destructor, který napomáhá šíření virů různými způsoby.

Hodně úspěchů v boji proti roztoči, hlavně tedy v prevencí (například množením matek ze včelstev s nejnižším spadem roztočů během celého roku – to je nejlepší boj jaký může být) přeje autor článku.

Ing. Josef Pazourek


Sdílet